Je možné jíst zkažené žampiony?
Jak se vyhnout otravě houbami. Nebezpečné mylné představy
Mezi některými částmi populace je poměrně rozšířený názor, že není nutné pamatovat si charakteristické rysy každé jedovaté houby zvlášť, ale že k ochraně před otravou stačí naučit se obecná pravidla. Jak falešné a nebezpečné takové koncepty jsou, bude diskutováno dále.
mylná představa 1
Při konzumaci hub nasbíraných na louce či poli nehrozí žádné nebezpečí.
V lese skutečně roste mnoho jedovatých hub, ale ne všechny. Pokud přísně dodržujete toto pravidlo, nelze se otravě vyhnout.
mylná představa 2
Všechny houby lze bez obav konzumovat v mladém věku.
O tom, jak je to chybné, svědčí fakt, že muchomůrka – tato nejnebezpečnější houba – je jedovatá v každém věku.
mylná představa 3
Jedovaté houby musí mít nepříjemný zápach.
To je pravda jen částečně. Jen si vzpomeňte na páchnoucí vlasec nebo smradlavou muchovník. Toto pravidlo ale vůbec neplatí pro tak prudce jedovaté houby, jako je muchomůrka a muchomůrka červená. Tyto houby jsou zcela bez jakýchkoli nepříjemných pachů, právě naopak. Vůně muchomůrky se například neliší od vůně žampionu.
mylná představa 4
Všechny jedovaté houby mají nepříjemnou chuť, jedlé zase příjemnou chuť.
Tento názor je plný nebezpečných důsledků. Ti, kteří se muchomůrkou otrávili, tedy její chuť vždy vyzdvihují. Totéž lze říci o muchovníku červeném, který také dobře chutná.
mylná představa 5
Hmyz, červi a plži nejedí jedovaté houby.
Tento názor je mylný, i když ho jedí.
mylná představa 6
Všechny houby s růžovými pláty jsou jedlé.
mylná představa 7
Jedovaté houby musí srážet mléko.
Tento názor je neudržitelný, protože Ke srážení mléka dochází pod vlivem enzymu, jako je pepsin a organické kyseliny, které mohou a nemusí být přítomny v jedlých i jedovatých houbách.
mylná představa 8
Při vaření způsobuje jedovatá houba hnědnutí hlávek cibule nebo česneku.
Tento účinek závisí na přítomnosti enzymu tyrosinázy v houbách, který může být přítomen v houbách jedovatých i zcela jedlých.
mylná představa 9
Přítomnost jedovatých hub v pánvi během vaření lze posoudit podle zčernání stříbra.
Ztmavnutí stříbrných předmětů závisí na působení sulfhydrylových skupin aminokyselin, které v důsledku chemické reakce vedou ke vzniku sulfidu stříbrného (který, jak známo, má černou barvu). A tyto aminokyseliny se nacházejí v obou druzích hub.
mylná představa 10
Jedovaté houby, které se dostanou do pánve, lze neutralizovat povařením s kuchyňskou solí a octem.
Tento recept je zcela nepřijatelný pro tak prudce jedovaté houby, jako jsou muchomůrky nebo muchomůrky, protože jejich jedy nelze takto neutralizovat.
RADY PRO ZAČÍNAJÍCÍHO SBĚRAČE HUB
1. Je třeba sbírat jen ty houby, které dobře znáte.
2. Nikdy nesbírejte ani nejezte houby, které mají na bázi stonku hlízovité ztluštění (např. muchomůrka červená nebo muchomůrka), a neochutnávejte je.
3. Při sběru hub se snažte brát je pouze se stopkou. To platí zejména pro Russula. Jedině tak se vyhnete nebezpečnému setkání s potápkou bledou.
4. Nesbírejte „žampiony“, které mají bílé destičky na spodním povrchu uzávěru.
5. Pozor na falešné houby: neberte houby s pestrobarevným kloboukem.
6. Nenechávejte malé děti bez dozoru v lese, parku nebo na zahradě.
7. Smrže konzumujte po uvaření a důkladném propláchnutí horkou vodou. Pamatujte, že čerstvé stehy nelze jíst ani po uvaření. Použít se dají až po 3-4 týdnech sušení s následným varem a vyjmutím odvaru.
8. Neochutnávejte syrové houby.
9. Nikdy nejezte houby přezrálé, slizké, ochablé, červivé nebo zkažené.
10. Pamatujte na možnost rozvoje botulismu a jiných bakteriálních onemocnění, pokud jsou během konzervování porušeny hygienické a hygienické požadavky.
11. Každý druh hub by se měl zavařovat zvlášť
12. Mléčné houby (mléčné houby, volnushki, svinushki, bílé houby, houby nigella) vždy potřebují předběžnou úpravu – vaření nebo namáčení – před solením nebo konzumací čerstvé.
- Informace o středisku
- Průvodce
- Struktura
- Kontakty
- Informace o vzdělávací organizaci
- Naše akce
- Pořizování
- Státní zadání
- Protikorupční
